11.9. 2001 - Svìtové obchodní centrum v New Yorku pøestalo existovat
Spojené státy prožily nejvìtší teroristický útok ve své historii. Klíèové budovy v New Yorku a ve Washingtonu atakovala tøi letadla. V New Yorku dva stroje zasáhly obì vìže Svìtového obchodního centra. Jedna z nejvyšších budov svìta pøestala existovat. Ve Washingtonu dopadl tøetí letoun na èást Pentagonu, která byla také znièena. Americké úøady evakuovaly a uzavøely všechny významné úøady. Letištì v celých USA jsou uzavøena.
"Najdeme toho, kdo je zodpovìdný za tento útok," øekl prezident USA George Bush. Potvrdil, že veškeré ozbrojené síly na území Spojených státù i v zahranièí mají nejvyšší pohotovost. Americké námoønictvo vyslalo nìkolik køižníkù na obranu pobøeží.
Spojené státy uzavøely hranici s Mexikem i Kanadou. To znamené, že jsou uzavøeny pozemní hranice. Na celém svìtì Amerièané zavírají své ambasády a mise. Bylo evakuováno i sídlo OSN v New Yorku i centrála NATO v Bruselu.
Bílý dùm, Pentagon, Státní pokladna, Kongres a všechny další dùležité úøady byly evakuovány. NASA uzavøela Kennedyho vesmírné støedisko na Floridì, zabednila budovy a 1200 zamìstnancù poslala domù.
První útok zlikvidoval Svìtové obchodní støedisko
V New Yorku narazilo první letadlo do 110 patrového mrakodrapu Svìtového obchodního centra ve spodní èásti Manhattanu ve tøi ètvrtì na tøi støedoevropského èasu. Horní èást budovy nìkolikrát explodovala. Jen o 18 minut pozdìji do sousední vìže narazilo druhé letadlo. To už sledovali v pøímém pøenosu diváci CNN.
Obì vìže pobchodního centra se pozdìji zøítily. Výškové stavby byly tìžce poškozené, šlehaly z nich plameny a valil se hustý dým. Podle BBC bylo poškozeno 15 až 20 horních pater. Svìdkové popisují, jak se lidé uvìznìní ve vìžích vrhali v zoufalství z oken na ulici.
Kolem pùl ètvrté spadlo další letadlo na budovu Pentagonu ve Washingtonu. Také její èást se zøítila. Pozdìji vybuchla pøed budovou ministerstva zahranicí ve Washingtonu bomba nastražená v osobním automobilu. Všechny veøejné budovy ve mìstì byly uzavøeny. Místní nemocnice vyhlásily mimoøádný stav. Jsou zavaleny zranìnými. Starosta Washingtonu vyhlásil ve mìstì výjimeèný stav.
Také newyorské nemocnice jsou pøeplnìné. Stovky lidí byly do nemocnic pøivezeny s rozsáhlými popáleninami. Jen v obchodním centru v New Yorku pracovalo na 40 tisíc lidí. Pøes 150 tisíc lidí se do centra pøišlo každý den podívat. Komplex je totiž oblíbeným cílem turistù.
"Ztráty na životech dosahují dìsivých rozmìrù," øekl doslova newyrský starosta Rudolph Giuliani. Naøídil evakuaci dolní èásti Manhattanu. Bezpeènost vyklidila metro i lodì.
Spoleènost United Airlines potvrdila, že u Pittsburgu v západní Pensylvánii spadlo její letadlo.
FBI zahájila vyšetøování
FBI zahájila vyšetøování. Podle prezinta USA Georgese Bushe jde zcela jistì o útok teroristù. "Je to útok na nìši zemi," prohlásil prezident, který okamžitì pøerušit svùj pobyt na Floridì.
Spoleènost American Airlines potvrdila, že ztratila dvì letadla. Oba lety smìøovaly do Los Angeles. Letadlo, které startovalo z Bostonu mìlo na palubì 81 cestujících a 11 èlenù posádky. Druhý stroj - Boeing 757 - startující z Washingtonu pøepravoval 58 cestujících a šest èlenù posádky. Svìdci øíkají, že letadlo, které znièilo èást Pentagonu, byl Boeing 757 spoleènosti American Airlines.
Policie v L.A. vyhlásila mimoøádnou pohotovost. V New Yorku a ve Washingtonu byly pøerušeny dodávky plynu. V New Yorku jsou zavøeny všechny mosty a tunely.
Eva Dvoøáèková, která žije a pracuje ve Washingtonu, øekla iDNES, že americké sdìlovací prostøedky hlásí, že letadla, která zaútoèila v New Yorku patøila American Airlines. Jedno bylo uneseno v Bostonu, druhé na letišti Deulles pro Washington DC ve Virginii. V jednom bylo 60 a ve druhém 90 lidí a posádka.
Útok dávají do souvislosti s teroristou Bin Ládinem. Afgánské ortodoxní islámské vládní hnutí Taliban se od útokù distancovalo a tvrdí, že terorista Bin Ládin za útokem nestojí.
Islámský radikál Usáma bin Ládin pøed tøemi týdny vyhrožoval, že on a jeho stoupenci provedou bezprecedentní útok na zájmy Spojených státu za jejich podporu Izraele. Prohlásil to v úterý 11.9. arabský novináø, který byl s bin Ládinem ve styku. Abdal Bari Atvan, šéfredaktor listu Al-Kuds al-Arabí, jehož redakce sídlí v Londýne, uvedl, že je témìø jisté, že za útokem na Svìtové obchodní støedisko v New Yorku jsou islámští fundamentalisté vedení bin Ládinem. "My osobnì jsme dostali informaci, že plánoval velmi, velmi velké útoky na americké zájmy. Obdrželi jsme nekolik takových varování. Nebrali jsme je velmi vážnì, dali jsme pøednost tomu, abychom se pøesvìdèili, co se stane, než o tom informujeme," uvedl. Spojené státy podezírají bin Ládina, že zorganizoval pumové útoky na americká velvyslanectví v Tanzanii a Keni, pøi nichž v roce 1998 zemøelo 220 lidí.
Usáma bin Ládin - nejhledanìjší terorista svìta a saúdskoarabský miliardáø - má navrch co se týèe obranného telekomunikaèního systému USA. Systém, kterým disponuje, je technologicky vyspìlejší než ten, který používají Spojené státy. Sdìlilo to vedení Americké národní agentury pro bezpeènost. "Usáma bin Ládin disponuje výrobky svìtového telekomunikaèního prùmyslu. Má prostì lepší technologii," prohlásil øeditel agentury generál Mike Hayden v rozhovoru pro americkou televizi CBS.
Bin Ládin je na seznamu deseti nejhledanìjších zloèincù, které se snaží vypátrat FBI. Na jeho hlavu byla vypsána odmìna pìt milionù dolarù.
Usáma bin Muhammad bin Avad LÁDIN se narodil v roce 1958 v Rijádu v Saúdské Arábii. V letech 1979 - 1989 organizoval v Afghánistánu arabské dobrovolníky pro boj s okupaèním sovìtským režimem, hodlal svrhnout vládu v Saúdské Arábii a osvobodit svìt islámu od USA. V devadesátých letech zakládal po celém svìtì výcvikové tábory, poskytoval peníze na zbranì a techniku.
K útokùm se nejprve pøihlásila Demokratická fronta za osvobození Palestiny. Je to organizace, která se nehlásí k palestinskému pøedákovi Jásiru Arafatovi. Vzápìtí však svoje pøiznání odvolala.
Obchodní centrum napadli teroristé už 26. února 1993. Exploze tehdy zabila šest lidí a pøes tisíc jich zranila. V roce 1945 narazil americký armádní dvoumotorový bombardér B-25 v husté mlze do 79. patra budovy Empire State Building.
Zástupci Spojených státù opustili minulý týden konferenci OSN proti rasismu v Durbanu. Jednání opusili i Izraelci. Obìma delegacím vadil protiizraelský postoj arabských zemí. Konferenci doprovázely ostré spory právì kvùli hodnocení situace na Blízkém východì.
Japonská armáda vyhlásila pohotovost, protože v zemi je øada amerických vojenských základen. Evropská unie svolala na støedu mimnoøádné bezpeènostní zasedání ministrù zahranièí.
Izrael evakuoval všechny svoje ambasády po celém svìtì. Ruský prezident Vladimir Putin svolal mimoøádnou poradu silových ministerstev (vnitra, obrany, mimoøádné události a zahranièí).
Palestinský vùdce Jásir Arafat øekl v Gaze: "Je to neuvìøitelné neštìstí. Dotýká se to našich srdcí. Nejsem schopen vyjádøit své pocity. Pomáhej jim bùh." Nevylouèil, že by Americe pomohl najít útoèníka.
Italské letištní úøady po útocích ve Spojených státech zrušily lety na Blízký východ a povolaly zpìt letadla, která již smìøovala do USA.
Teroristické útoky ve Spojených státech odsoudila i Èína. Prezident iang Ce-min vyjádøil Amerièanùm a jejich vládì soustrast.
Británie do odvolání zakázala veškeré civilní lety nad Londýnem.